Zdraví a welfare

RTG v e-mailu, výsledky na WhatsAppu.
Proč jsem vytvořila Equivo

Veterinární lékař se ptá „od kdy?“ a já listuju telefonem.
Píšu o tom, proč každodenní pozorování a jedna zdravotní historie koně znamenají tolik.

Ing. Natalia Piórkowska, Ph.D. Zakladatelka Equivo · 12 min čtení32 vědeckých zdrojů
Natalia Piórkowska v přilbě hladí hnědáka po nozdrách na pastvině
Ve zkratce
  • Paměť selhává. Týden po návštěvě si pacienti bez nápovědy správně pamatovali jen 49% rozhodnutí a doporučení lékaře[1].
  • Koně skrývají bolest. Téměř tři ze čtyř koní, které majitelé považovali za zdravé, měli při měření asymetrii pohybu[2].
  • Historie mění riziko. Prodělané schvácení kopyt a prodělaná kolika zvyšují riziko, že se znovu objeví[3][4], a výsledky opakovaných vyšetření trusu ukazují, jak odčervovat konkrétního koně[5].
  • Stačí pár minut denně, ale zapsaných. Pak porovnáváte dnešní den s normou svého koně, a ne s tím, jak to podle vás asi bylo.

Znáte tu scénu? Veterinární lékař stojí ve stáji, prohlíží koně a klade jednoduché otázky. Od kdy to trvá? Bylo to už někdy? Kdy byl naposledy odčervený a čím? Jaký lék dostal minule a pomohl?

A já stojím s telefonem a listuju. RTG snímky jsou v e-mailu z kliniky. Výsledky krve mi někdo poslal na WhatsApp. Zbytek je „ještě nevím kde“ nebo v mé hlavě a hlava si všechno pamatuje „zhruba“.

Sešit? S tím někdy začínal každý. Papír na dveřích boxu zmokne, propiska se ztratí a po dvou týdnech nikdo neví, kdo co zapsal. Nikomu se nechce nosit sešit do stáje a zpátky.

Mám dva koně. Nejdřív přišla Bacteria, o několik let později Astra. U dvou koní už to není jedna historie, ale dvě: každá má své léky, své termíny a své „tohle už tu jednou bylo“. A v neustálém shonu se nejrychleji ztrácejí právě detaily.

Z toho vzniklo Equivo. Než se ale dostanu k aplikaci, chci ukázat, proč nejde o pořádek v telefonu, ale o zdraví koně. Výzkumy tu mluví velmi jasně.

Paměť není kartotéka

V humánní medicíně se dobře ví, že si z návštěvy u lékaře pamatujeme méně, než si myslíme. Podle přehledu studií pacienti hned zapomenou 40-80% sdělených informací a téměř polovina toho, co si zapamatují, je chybná[6].

49%

rozhodnutí a doporučení lékaře si pacienti týden po návštěvě bez nápovědy pamatovali správně. 36% si je vybavilo až s nápovědou a 15% si je pamatovalo chybně nebo vůbec[1].Laws a kol., PLOS ONE, 2018

U koně je to ještě těžší. Doporučení slyšíme za pochodu, ve stáji, u koně, který nestojí klidně. K tomu se přidávají poznámky kováře, fyzioterapeuta, trenéra a stájníka.

A nejde jen o zapomínání. Ve Velké Británii veterinární lékaři vyšetřili 200 náhodně vybraných koní ve věku nejméně 15 let a porovnali, co zjistili, s tím, co uvedli majitelé. Kulhání zjistili u 50% koní, majitelé ho uvedli u 23%. Změny na zubech našli u 95%, majitelé je uvedli u 25%[7]. Autoři otevřeně píší, že taková přehlédnutí mohou oddálit návštěvu lékaře.

Spočítalo se také, co se děje, když lékaři chybějí informace. V 1614 návštěvách u praktických lékařů v USA chyběly důležité údaje ve 13,6% návštěv. V 59,5% takových případů mohly chybějící údaje oddálit léčbu nebo si vynutit další vyšetření[8]. U koně to může znamenat například opakované RTG, protože to předchozí nikdo nedokáže najít.

Kůň neřekne, co ho bolí

Kůň byl po tisíce let kořistí. V takovém životě se nevyplácí ukazovat slabost. Proto jsou změny obvykle drobné: trochu méně sežraného sena, jinak natočené uši, nechuť zatáčet na jednu stranu.

I zkušené oko vidí jen část. V jedné studii senzory měřily pohyb koní v tréninku, které majitelé považovali za zdravé. Asymetrie nemusí vždy znamenat bolest, ale ukazuje, kolik toho oku unikne.

72,5%

z 222 koní v tréninku, které majitelé považovali za nekulhající, mělo při měření asymetrii pohybu hlavy nebo pánve v klusu[2].Rhodin a kol., PLOS ONE, 2017

Bolest je vidět i na chování. Etogram bolesti u koní pod jezdcem popisuje 24 projevů, mimo jiné uši sklopené dozadu, opakované švihání ocasem a vyplazený jazyk. U 150 koní s problémy při práci lékaři odstranili bolest diagnostickou anestezií. Medián takových projevů pak klesl z 9 na 2[9]. To, co považujeme za povahu nebo „horší den“, bývá bolest.

Bolest je vidět i v mimice. Škála bolestivé grimasy koní (Horse Grimace Scale) popisuje šest změn: uši strnule natočené dozadu, přivřené oko, napětí nad okem, napjaté žvýkací svaly, napjaté pysky s vysunutou bradou a napjaté nozdry[10].

Dobré vědět

V přítomnosti člověka kůň diskomfort skrývá. Koně po ortopedických operacích byli natáčeni nepřetržitě celý den a noc. Když do boxu vešel ošetřovatel, počet projevů diskomfortu klesl v průměru o 77% a po jeho odchodu se vrátil[11]. Krátký pohled přes dveře boxu tak může ukázat koně klidnějšího, než ve skutečnosti je.

Podobné je to s kondicí. Koně vidíme každý den, takže si oko na změny zvykne. V Irsku mělo nadváhu nebo obezitu 45% z 60 sledovaných koní. Majitelé koní s nadváhou jejich kondici podhodnocovali a tři čtvrtiny majitelů ji vůbec nesledovaly[12]. V Dánsku majitelé islandských koní kondici svých koní častěji podhodnocovali, než nadhodnocovali[13].

Majitelé poznávají bolest podle toho, že se kůň chová jinak než obvykle[14]. Aby si toho člověk všiml, musí vědět, co je pro daného koně obvyklé. A mít to zapsané, protože i „obvyklé“ vybavované z paměti se posouvá.

Pár minut denně

Britský kodex welfare koní doporučuje kontrolovat koně na pastvině alespoň jednou denně a koně ve stáji alespoň dvakrát denně. Zvláštní pozornost radí věnovat pohybu, chování, kopytům, kondici a chuti k jídlu, aby se nemoc nebo zranění zachytily včas[15]. Každodenní kontrola může vypadat takto:

  1. Z uličkyNež otevřete box, dívejte se půl minuty: jak kůň stojí, kam má natočené uši, zda se zajímá o to, co se kolem děje.
  2. Žlab a napáječkaKolik zbylo sena a krmiva, zda kůň pije tolik jako obvykle.
  3. Trus a močKolik jich je, jak vypadají a zda je v boxu tolik výkalů jako obvykle.
  4. Nohy a kopytaPřejeďte dlaní po nohou a zkontrolujte, zda nejsou teplé, oteklé nebo bolestivé. Vyčistěte kopyta.
  5. Tep a teplotaZměřte je, když vás něco znepokojí. Normy najdete níže.

Příručka Merck uvádí pro dospělého koně v klidu tep 28-40 úderů za minutu[16]. Průvodce Rutgersovy univerzity uvádí širší rozmezí 28-48 úderů za minutu a teplotu v konečníku 37,2-38,3 °C[17]. Za horní hranici normální teploty se obvykle považuje 38,5 °C a samotná teplota se mění během dne i podle ročního období[18]. Proto měřte zhruba ve stejnou denní dobu.

Není to znalost, kterou by měl každý v malíčku. V průzkumu mezi 1564 majiteli koní uvedlo správný klidový tep 45% lidí a správnou teplotu 67%[19]. Čísla z příručky jsou navíc široké rozmezí. Nejcennější je norma vašeho koně, změřená několikrát v obyčejných, klidných dnech.

Na historii záleží

Veterinární lékař se ptá na minulost, protože ta riziko opravdu mění.

Schvácení kopyt se rádo vrací. V britské studii vedené přes internet bylo sledováno 1070 koní a pony. Dřívější schvácení kopyt, které nediagnostikoval lékař, zvyšovalo riziko dalšího 4,5krát a přibírání na váze 2,3krát[3]. V jiné studii ve 45% případů schvácení kopyt potvrzeného lékařem majitel nepoznal, že jde o schvácení. Volal lékaře kvůli kulhání, abscesu v kopytu, kolice nebo ztuhlosti[20].

75%

koní a pony, u kterých se během studie objevilo schvácení kopyt, ho už prodělalo dříve[21].Pollard a kol., Equine Veterinary Journal, 2019

Kolika také. V britské studii připadalo po prodělané kolice 50 recidiv na 100 koňských let sledování[22]. Přehled studií uvádí dřívější koliku jako rizikový faktor v sedmi pracích. Z faktorů souvisejících s péčí se nejvíce důkazů týká změn krmiva a ustájení v posledních dvou týdnech před kolikou[4]. Proto stojí za to zapisovat nejen nemoci, ale i nové seno, stěhování nebo změnu výběhu.

U koliky rozhoduje čas. V kanadské klinice měli koně přivezení 12-36 hodin od začátku příznaků téměř třikrát vyšší riziko úhynu než koně přivezení během prvních 12 hodin[23]. Přitom v průzkumu by jen 42% majitelů koní zavolalo lékaře, když kůň nežere[19].

Odčervování podle výsledků, ne podle kalendáře. Doporučení Americké asociace veterinárních lékařů koní (AAEP) radí odčervovat na základě vyšetření trusu, a ne v pevných intervalech po celý rok[24]. Důvod je jednoduchý: ve více než 58 tisících vyšetření trusu z USA připadalo 80% vylučovaných vajíček jen na 18% koní[25]. U dospělého koně je tato úroveň poměrně stálá: kůň se dvěma po sobě jdoucími nulovými výsledky měl 82% šanci na další nulu[5]. Bez zapsaných výsledků se tato znalost ztrácí a rezistence parazitů vůči lékům roste[26]. V australském průzkumu nedokázal každý pátý majitel říct, čím koně naposledy odčervil[27].

Očkování s datem. U koní startujících na závodech FEI rozhoduje i jeden den: očkování proti chřipce nesmí být v den příjezdu na závody starší než 6 měsíců a 21 dní[28].

RTG v e-mailu, výsledky na WhatsAppu

U mě to roky vypadalo takhle: RTG snímky v e-mailu z kliniky, výsledky krve na WhatsAppu, zbytek „ještě nevím kde“. Každá z těch věcí byla sama o sobě v pořádku. Dohromady ale nedávaly historii, a veterinární lékař potřebuje právě historii.

Proto má v Equivu každá návštěva kartu zdraví: diagnózu, léky, doporučení a termín další kontroly. Soubory z vyšetření, tedy RTG snímky, USG nebo výsledky krve, se ukládají do Lékařských dokumentů, seřazených do složek podle druhu vyšetření. Když se lékař zeptá, kdy bylo poslední RTG, otevřete složku RTG, a ne e-mailovou schránku.

Několik koní, několik lidí, jedna historie

U jednoho koně se často pohybuje několik lidí: majitel, stájník, trenér, kovář, fyzioterapeut, někdy spolumajitel. Ve Velké Británii stojí asi 60% rekreačních koní v penzionech pro koně. Provozovatel stáje tam rozhoduje o výběhu a boxu, někdy také o krmení, o tom, kteří specialisté smějí přijíždět, a o veterinární péči[29]. Při podezření na koliku se majitelé radí i se zkušenými lidmi ze stáje a tyto rady ovlivňují rozhodnutí, zda zavolat lékaře[30].

Kodex welfare připomíná, že za koně odpovídá majitel i tehdy, když se o něj stará někdo jiný. Kdo nechává koně v péči někoho jiného, měl by zanechat písemná doporučení a mít po ruce kontakt na veterinárního lékaře, i mimo pracovní dobu[15].

Pomáhají i obyčejná připomenutí. V přehledu 75 studií zvyšovala připomenutí očkování (telefonát, dopis, SMS) podíl očkovaných asi o 8 procentních bodů[31]. SMS před návštěvou zvýšila podíl lidí, kteří na ni přišli, z 68% na 79%[32]. Jde o studie na lidech, ale příčina je stejná: zapomínáme.

V Equivu koně nasdílíte spolumajiteli, jezdci nebo zástupu. Vyberete, které sekce uvidí, a rozhodnete, zda mohou přidávat záznamy. Veterinární lékař, kovář a trenér jsou v Mém týmu, s číslem po ruce. Kalendář připomene kováře, očkování a odčervení dřív, než termín uplyne. A když odjíždíte, připravíte kartu v PDF pro člověka, který se postará o vaše koně.

Proč jsem vytvořila Equivo

Equivo nevzniklo u stolu nad tabulkou. Vzniklo ve stáji, z otázky „od kdy?“, na kterou jsem příliš často odpovídala „asi od úterý“.

Chtěla jsem jedno místo, kde je všechno: každodenní pozorování, návštěvy, léky, RTG, výsledky krve, termíny a lidé, kteří s koněm pomáhají. Takové, které mám vždycky u sebe, protože telefon nosím v kapse tak jako tak, sešit ne.

Equivo nenahradí veterinárního lékaře a ani ho nahrazovat nemá. Má zajistit, že až se lékař zeptá „od kdy?“, odpověď bude v telefonu, s datem.

Kůň neřekne, co ho bolí. Řekne to jeho historie, pokud ji někdo zapíše. Začněte jednou věcí: zítra ráno si zapište, jak váš kůň žere, pije a jak se chová. Za měsíc uvidíte jeho normu.

Na vzniku této aplikace se podíleli veterinární lékaři, trenéři, fyzioterapeuti, majitelé koní a jezdci. Doporučení, která v aplikaci najdete, vznikla na základě mnoha konzultací s veterinárním lékařem. Všem těmto lidem tímto srdečně děkuji za jejich čas, práci a znalosti ❤️

S láskou ke koním,
Natalia

Kdy volat veterinárního lékaře

  • kůň nežere, nekálí, hrabe, válí se, ohlíží se na břicho nebo se potí bez námahy,
  • tep v klidu přesahuje 48 úderů za minutu nebo teplota 38,5 °C,
  • kůň náhle kulhá, nechce zatížit nohu, nerad se otáčí nebo přešlapuje z nohy na nohu,
  • kůň má ránu u kloubu nebo šlachy nebo ránu, která silně krvácí,
  • kůň mhouří nebo zavírá oko, oko slzí nebo je zakalené,
  • kůň je apatický a nezajímá se o okolí.

Nejčastější otázky

Co kontrolovat u koně každý den?

Chuť k jídlu a pití, trus a moč, chování a pohyb, nohy a kopyta. Britský kodex welfare koní doporučuje kontrolovat koně na pastvině alespoň jednou denně a koně ve stáji alespoň dvakrát denně[15].

Jaký tep a jakou teplotu má zdravý kůň?

Podle příručky Merck má dospělý kůň v klidu tep 28-40 úderů za minutu[16], podle průvodce Rutgersovy univerzity 28-48 úderů za minutu a teplotu v konečníku 37,2-38,3 °C[17]. Nejcennější je ale norma vašeho koně, změřená několikrát v obyčejných, klidných dnech.

Co připravit na návštěvu veterinárního lékaře?

Od kdy problém trvá a jak se měnil, jaké léky kůň naposledy dostal a v jaké dávce, prodělaná onemocnění (hlavně koliky a schvácení kopyt), data odčervení a očkování a také výsledky vyšetření a RTG snímky. Nejlépe na jednom místě a s daty.

Nahradí aplikace veterinárního lékaře?

Ne. Equivo pomáhá všimnout si změny dřív a ukázat lékaři celou historii koně. Diagnózu stanoví a o léčbě rozhoduje vždy veterinární lékař.

Vědecké zdroje

Každou publikaci jsme ověřili v databázích Crossref a PubMed. Čísla v textu odkazují na seznam, odkazy DOI na původní články.

  1. Laws MB, Lee Y, Taubin T, Rogers WH, Wilson IB. Factors associated with patient recall of key information in ambulatory specialty care visits: Results of an innovative methodology. PLOS ONE. 2018;13(2):e0191940. doi.org/10.1371/journal.pone.0191940
  2. Rhodin M, Egenvall A, Haubro Andersen P, Pfau T. Head and pelvic movement asymmetries at trot in riding horses in training and perceived as free from lameness by the owner. PLOS ONE. 2017;12(4):e0176253. doi.org/10.1371/journal.pone.0176253
  3. Pollard D, Wylie CE, Verheyen KLP, Newton JR. Identification of modifiable factors associated with owner-reported equine laminitis in Britain using a web-based cohort study approach. BMC Veterinary Research. 2019;15(1):59. doi.org/10.1186/s12917-019-1798-8
  4. Curtis L, Burford JH, England GCW, Freeman SL. Risk factors for acute abdominal pain (colic) in the adult horse: A scoping review of risk factors, and a systematic review of the effect of management-related changes. PLOS ONE. 2019;14(7):e0219307. doi.org/10.1371/journal.pone.0219307
  5. Nielsen MK, Haaning N, Olsen SN. Strongyle egg shedding consistency in horses on farms using selective therapy in Denmark. Veterinary Parasitology. 2006;135(3-4):333-335. doi.org/10.1016/j.vetpar.2005.09.010
  6. Kessels RPC. Patients' memory for medical information. Journal of the Royal Society of Medicine. 2003;96(5):219-222. doi.org/10.1258/jrsm.96.5.219
  7. Ireland JL, Clegg PD, McGowan CM, McKane SA, Chandler KJ, Pinchbeck GL. Comparison of owner-reported health problems with veterinary assessment of geriatric horses in the United Kingdom. Equine Veterinary Journal. 2012;44(1):94-100. doi.org/10.1111/j.2042-3306.2011.00394.x
  8. Smith PC, Araya-Guerra R, Bublitz C, Parnes B, Dickinson LM, Van Vorst R, et al. Missing Clinical Information During Primary Care Visits. JAMA. 2005;293(5):565-571. doi.org/10.1001/jama.293.5.565
  9. Dyson S, Pollard D. Application of the Ridden Horse Pain Ethogram to 150 Horses with Musculoskeletal Pain before and after Diagnostic Anaesthesia. Animals. 2023;13(12):1940. doi.org/10.3390/ani13121940
  10. Dalla Costa E, Minero M, Lebelt D, Stucke D, Canali E, Leach MC. Development of the Horse Grimace Scale (HGS) as a Pain Assessment Tool in Horses Undergoing Routine Castration. PLOS ONE. 2014;9(3):e92281. doi.org/10.1371/journal.pone.0092281
  11. Torcivia C, McDonnell S. In-Person Caretaker Visits Disrupt Ongoing Discomfort Behavior in Hospitalized Equine Orthopedic Surgical Patients. Animals. 2020;10(2):210. doi.org/10.3390/ani10020210
  12. Golding E, Al Ansari ASA, Sutton GA, Walshe N, Duggan V. Rate of obesity within a mixed-breed group of horses in Ireland and their owners’ perceptions of body condition and useability of an equine body condition scoring scale. Irish Veterinary Journal. 2023;76(1):9. doi.org/10.1186/s13620-023-00237-w
  13. Jensen RB, Danielsen SH, Tauson AH. Body condition score, morphometric measurements and estimation of body weight in mature Icelandic horses in Denmark. Acta Veterinaria Scandinavica. 2016;58(Suppl 1):59. doi.org/10.1186/s13028-016-0240-5
  14. Smith R, Perkins L, Pinchbeck G, Ireland J. Owners’ everyday interactions with their horse: Pain-related issues and those of veterinary concern. Animal Welfare. 2025;34:e62. doi.org/10.1017/awf.2025.10036
  15. Department for Environment, Food & Rural Affairs (Defra). Code of Practice for the Welfare of Horses, Ponies, Donkeys and their Hybrids. 2018. www.gov.uk/government/publications/code-of-practice-for-the-welfare-of-horses-ponies-donkeys-and-their-hybrids
  16. Table: Resting Heart Rates. Merck Veterinary Manual. www.merckvetmanual.com/multimedia/table/resting-heart-rates
  17. Liburt N, Malinowski K, Williams C. Measuring Temperature, Pulse, & Respiration (TPR): What's Normal for My Horse? (FS1262). Rutgers New Jersey Agricultural Experiment Station. 2016. njaes.rutgers.edu/fs1262
  18. Kang H, Zsoldos RR, Sole-Guitart A, Narayan E, Cawdell-Smith AJ, Gaughan JB. Heat stress in horses: a literature review. International Journal of Biometeorology. 2023;67(6):957-973. doi.org/10.1007/s00484-023-02467-7
  19. Bowden A, Burford JH, Brennan ML, England GCW, Freeman SL. Horse owners’ knowledge, and opinions on recognising colic in the horse. Equine Veterinary Journal. 2020;52(2):262-267. doi.org/10.1111/evj.13173
  20. Pollard D, Wylie CE, Verheyen KLP, Newton JR. Assessment of horse owners’ ability to recognise equine laminitis: A cross-sectional study of 93 veterinary diagnosed cases in Great Britain. Equine Veterinary Journal. 2017;49(6):759-766. doi.org/10.1111/evj.12704
  21. Pollard D, Wylie CE, Newton JR, Verheyen KLP. Incidence and clinical signs of owner-reported equine laminitis in a cohort of horses and ponies in Great Britain. Equine Veterinary Journal. 2019;51(5):587-594. doi.org/10.1111/evj.13059
  22. Scantlebury CE, Archer DC, Proudman CJ, Pinchbeck GL. Recurrent colic in the horse: Incidence and risk factors for recurrence in the general practice population. Equine Veterinary Journal. 2011;43(Suppl 39):81-88. doi.org/10.1111/j.2042-3306.2011.00383.x
  23. Kaufman JM, Nekouei O, Doyle AJ, Biermann NM. Clinical findings, diagnoses, and outcomes of horses presented for colic to a referral hospital in Atlantic Canada (2000-2015). Canadian Veterinary Journal. 2020;61(3):281-288. pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC7020639
  24. American Association of Equine Practitioners (AAEP). AAEP Internal Parasite Control Guidelines. 2024. aaep.org/resource/internal-parasite-control-guidelines
  25. Nielsen MK, Slusarewicz P, Kuzmina TA, Denwood MJ. US-wide equine strongylid egg count data demonstrate seasonal and regional trends. Parasitology. 2024;151(6):579-586. doi.org/10.1017/s0031182024000489
  26. Nielsen MK. Anthelmintic resistance in equine nematodes: Current status and emerging trends. International Journal for Parasitology: Drugs and Drug Resistance. 2022;20:76-88. doi.org/10.1016/j.ijpddr.2022.10.005
  27. Nixon W, Buckley P, Butler R. Parasite management practices used by owners of Australian Pony Club horses and the factors influencing their decision-making processes. Australian Veterinary Journal. 2026;104(5):305-310. doi.org/10.1111/avj.70064
  28. Fédération Équestre Internationale (FEI). Vaccinations. inside.fei.org/node/3289
  29. Furtado T, Perkins E, McGowan C, Pinchbeck G. Equine Management in UK Livery Yards during the COVID-19 Pandemic - “As Long As the Horses Are Happy, We Can Work Out the Rest Later”. Animals. 2021;11(5):1416. doi.org/10.3390/ani11051416
  30. Scantlebury CE, Perkins E, Pinchbeck GL, Archer DC, Christley RM. Could it be colic? Horse-owner decision making and practices in response to equine colic. BMC Veterinary Research. 2014;10(Suppl 1):S1. doi.org/10.1186/1746-6148-10-s1-s1
  31. Jacobson Vann JC, Jacobson RM, Coyne-Beasley T, Asafu-Adjei JK, Szilagyi PG. Patient reminder and recall interventions to improve immunization rates. Cochrane Database of Systematic Reviews. 2018;(1):CD003941. doi.org/10.1002/14651858.cd003941.pub3
  32. Gurol-Urganci I, de Jongh T, Vodopivec-Jamsek V, Atun R, Car J. Mobile phone messaging reminders for attendance at healthcare appointments. Cochrane Database of Systematic Reviews. 2013;(12):CD007458. doi.org/10.1002/14651858.cd007458.pub3
Ing. Natalia Piórkowska, Ph.D.Zakladatelka Equivo · pečuje o Astru a Bacterii

Publikováno . Článek má vzdělávací charakter a nenahrazuje vyšetření veterinárním lékařem.

Přečtěte si také

Každodenní péče

Špinavý kůň, šťastný kůň.
Příběh jednoho čištění

· 14 min33 zdrojů Chování

Jak číst koně? Klid, uvolnění a ostražitost ze země i ze sedla

· 13 min23 zdrojů