Jak číst koně? Klid, uvolnění a ostražitost ze země i ze sedla
Strach a vztek u koně poznáte snadno.
Těžší je rozpoznat, že se kůň cítí dobře, uvolňuje se nebo právě povoluje napětí.
Ukazujeme, co o tom říkají nejnovější výzkumy a co je vidět ze země a co ze sedla.
- Kůň, který se cítí dobře, většinu času žere, klidně chodí a rozhlíží se. Dlouhé upřené zírání do jednoho bodu a nehybnost jsou spíš signálem, že něco není v pořádku.
- Uvolnění a potěšení vypadají jinak. Při odpočinku má kůň povolený spodní pysk, při drbání na oblíbeném místě vysunuje horní.
- Žvýkání naprázdno a odfrknutí po něčem náročném spojují vědci s návratem do rovnováhy. Zívání je méně jednoznačné.
- Ze sedla je vidět méně, než se zdá. Ve studiích kulhalo mnoho koní, o kterých se mělo za to, že pracují v pohodě.
- Jediný signál toho řekne málo. Důležité je několik signálů najednou, situace a srovnání s tím, jak se daný kůň chová obvykle.
O koních se často říká, že „je na nich všechno vidět“. U strachu nebo vzteku to platí. Signály klidu a uvolnění jsou ale tiché a snadno se přehlédnou, přitom právě ony prozrazují, jestli je to, co s koněm děláte, pro něj v pořádku.
Shrnuli jsme nejnovější výzkumy o tom, jak vypadá kůň, který se cítí dobře, uvolňuje se, povoluje napětí nebo je ostražitý. Zvlášť píšeme o tom, co je vidět ze sedla. Na konci najdete tabulku, která vám pomůže to všechno vyčíst.
Proč se to vyplatí učit
Ve studii, v níž členové jezdeckých skupin sledovali šest videí, rozpoznala většina lidí známky stresu koně jen u části z nich. Chování svědčící o nepříjemných emocích často unikalo a videa s přirozenými metodami a s ježděním bez uzdečky lidé nejčastěji mylně považovali za příjemná pro koně[1].
To se dá naučit. Účastníci online kurzu rozpoznávání emočních stavů koní uváděli, že začali sledovat celou řeč těla, smysly koně a to, jak jejich vlastní chování koně ovlivňuje[2].
Je tu také potíž, kterou je dobré mít na paměti od začátku. Přehled 109 studií o kontaktu koní s lidmi upozorňuje, že ve většině takových situací chování koně řídí nebo omezuje člověk. To může zakrývat špatné i dobré signály. Když měl kůň volnost, pojily se příjemné zkušenosti s lidmi s přibližováním a nepříjemné s vyhýbáním[3].
Klid: kůň, který se cítí bezpečně
Kůň, který se cítí dobře, vypadá překvapivě obyčejně. Divocí a polodivocí koně žijící v klidných podmínkách, bez predátorů a s dostatkem potravy, se většinu času pasou, odpočívají, rozhlížejí se a pomalu přecházejí z místa na místo. Vědci tento stav nazývají spokojeností: je to příjemná emoce nízké intenzity, jejíž podstatou je klid[4].
Ve studii se 174 koňmi z osmi stájí šel čas strávený žraním, klidnou chůzí a rozhlížením ruku v ruce s ukazateli dobrého welfare. Dlouhé stání bez hnutí, upřené zírání do jednoho bodu a nepřátelské kontakty s ostatními koňmi šly ruku v ruce s ukazateli špatného[4]. Systematický přehled z roku 2024 považoval za dobré signály žraní objemného krmiva a přátelské kontakty s ostatními koňmi. Za špatné: stažení se do sebe nebo rozrušení v běžném prostředí, vyhýbání se člověku při ošetřování a konflikty ve stádě[5].
pozorování v klidných denních dobách stačilo vědcům k tomu, aby dobře popsali „atmosféru“ ve stáji, tedy to, jak se cítí koně, kteří v ní žijí[4].Hausberger a kol., Animals, 2026
Jednoduchým každodenním ukazatelem jsou uši při žraní sena. Koně, kteří víc času žrali, častěji drželi při žraní uši vpředu. Uši trvale sklopené dozadu při žraní spojovaly dřívější studie s chronickými problémy, jako jsou potíže s páteří nebo stereotypie[4].
Uvolnění a potěšení nejsou totéž
Uvolněný, odpočívající kůň má obvykle přivřené oči a povolený spodní pysk. V polské pilotní studii byl u koní během masáže nejčastěji vidět povolený spodní pysk a s přivřenýma očima koně chvílemi vypadali, jako by podřimovali. Koní však bylo jen pět[6]. Ve studii se 32 dostihovými koňmi po manuální terapii klesla hlava u 78% a u 63% poklesly uši do stran. Autoři upozorňují, že chybělo měření před ošetřením i srovnávací skupina[7].
Potěšení vypadá jinak. Ve studii francouzských vědců byli koně po 11 sezení čištěni buď jemně, na místech, která měli nejraději, nebo podle pevně daného postupu. Jemně čištění koně častěji vyhledávali kontakt, kdežto koně čištění podle postupu častěji ustupovali[8].
Rozdíl byl vidět ve výrazu obličeje. Při příjemném čištění měli koně přivřené oči, horní pysk vysunutý dopředu, nehybný nebo chvějící se, krk ve střední výšce a uši natočené dozadu, téměř v linii nosu. Při nepříjemném: vysoko zvednutý krk, doširoka otevřené oči nebo viditelné bělmo, sevřené pysky a každé ucho natočené jinam. O rok později, při běžném čištění, výraz obličeje obě skupiny stále odlišoval, i když samotné chování už ne[8].
Z této studie plynou dvě praktická doporučení. Zaprvé, uši natočené dozadu neznamenají vždy vztek: při drbání na oblíbeném místě je koně drželi právě takto. Zadruhé, potěšení není odpočinek. Jemně čištění koně neměli výraz jako při odpočinku, s volně svěšeným spodním pyskem, ale napjatý: s ušima dozadu a vysunutým horním pyskem[8].
Co koni dělá radost, záleží na konkrétním koni. Ve studii s 20 koňmi se zkoumaly čtyři způsoby: drbání na kohoutku, chutné krmivo, trénink s odměnou a společnost oblíbeného koně. Každý mohl fungovat, ale koně reagovali různě, podle své povahy[9].
Ostražitost: rozhlížení, nebo upřený pohled
Ostražitost je normální součástí koňského života, ne sama o sobě špatné znamení. Důležitý je její druh. Vědci rozlišují rozhlížení, tedy pohyblivé prohlížení okolí, a strnulou pozornost, tedy dlouhé upřené zírání do jednoho bodu. Rozhlížení souviselo s lepším zdravím a welfare. Upřené zírání se častěji objevovalo u koní s ukazateli špatného welfare, například se stereotypiemi nebo s ušima sklopenýma při žraní[4].
V praxi: kůň, který zvedne hlavu, natočí uši za zvukem a po chvíli se vrátí k žraní, je ostražitý a zároveň klidný. Kůň, který dlouho stojí s vysoko zvednutou hlavou a upřeně zírá na jedno místo, potřebuje vaši pozornost. Vyplatí se zjistit, co ho znepokojuje.
Pozor na zdánlivý klid. Ve studii s 59 pracovními koňmi mělo 24% období nehybnosti v neobvyklém postoji: s nehybným pohledem, nehybnou hlavou a nehybnýma ušima. Tito koně slaběji reagovali na to, co se děje kolem, ale v náročnějších situacích reagovali silněji. Vědci tento postoj nazvali stažením se do sebe a přirovnali ho k popisům deprese u lidí[10]. Tichý kůň v rohu boxu tedy nemusí vždy odpočívat.
Povolování: když napětí odchází
Povolování je přechod od napětí ke klidu. Nejsnáze ho uvidíte hned po něčem náročném: po leknutí, po ošetření, po sundání sedla, po dokončeném cviku. Výzkumy popisují několik takových signálů:
- Žvýkání naprázdno a zafunění. Po náhlém leknutí koně častěji žvýkali naprázdno a vydávali charakteristický zvuk nosem. Vědci tyto projevy spojují s návratem organismu do rovnováhy po stresu[11].
- Odfrknutí. Častěji je slyšet v příjemných situacích, například při spásání trávy na pastvině, a u koní s menším počtem známek chronického stresu[12].
- Mrkání. Ve stresových situacích koně méně často mrkali úplným mrknutím a při zadrženém krmení se jim častěji chvělo víčko[13]. Návrat k obvyklému, klidnému mrkání tak může znamenat, že napětí odeznívá.
- Spuštěná hlava a uši do stran. Po manuální terapii byly tyto známky vidět u většiny koní[7].
Proto se po něčem náročném vyplatí dát koni chvilku, než přejdete k další činnosti. Pak snáz poznáte, jestli napětí odchází.
Zívání, olizování, žvýkání: důležité je, co bylo předtím
Tyto projevy se často uvádějí jako jisté známky uvolnění. Výzkumy ukazují, že věc je složitější.
Zívání. U domácích koní a koní Převalského žijících ve velkých výbězích souviselo zívání s intenzivními situacemi ve skupině: u koní Převalského s agresí, u domácích s přátelskými kontakty. Autoři předpokládají, že rozhoduje síla zážitku, ne to, zda byl příjemný, a že zívání může pomáhat vybít napětí[14]. U koní se stereotypiemi zívání zesilovalo ve stejných denních dobách jako stereotypie a šlo s nimi ruku v ruce[15]. Zívání bývá také nakažlivé: ve stádě klisen na pastvině odpovídaly klisny zívnutím častěji na zívnutí těch, s nimiž je pojil dobrý vztah[16].
Olizování a žvýkání. Po leknutí souvisely s návratem do rovnováhy[11] a po manuální terapii byly vidět u všech koní ve studii[7]. Když se však objevují po stresu, znamená to, že koně předtím něco stresovalo. Nejvíc proto napoví, co se dělo těsně předtím: sundání uzdečky, konec ošetření, nebo možná něco, co se teprve blíží.
Pokud kůň zívá obvykle ve stejných denních dobách, kdy se u něj objevují stereotypie, například klování nebo tkaní, jde spíš o známku napětí než uvolnění. U koní se stereotypiemi zívání zesilovalo právě ve stejných denních dobách jako stereotypie[15].
Co je vidět ze sedla
Ze sedla je vidět méně, než se zdá. Jezdec nevidí hubu, oči ani ocas a kůň pod jezdcem dělá to, oč je žádán, takže mnoho signálů je utlumených[3].
Ve studii se 60 sportovními a školními koňmi, o nichž majitelé soudili, že pracují v pohodě, mělo 73% mírné kulhání (do 2. stupně na 8stupňové škále) alespoň na jedné noze a 47% nepravidelný cval[17]. Proto je dobré vědět, jak pod jezdcem vypadá kůň bez bolesti. Ve studii s 1358 koňmi na závodech většina koní, kteří nekulhali:
- držela hlavu klidně, bez pohybů nahoru a dolů ani do stran,
- měla otevřené oči, bez viditelného bělma,
- měla celý jazyk v hubě a udidlo leželo rovně,
- nesla ocas rovně a volně,
- šla pravidelným rytmem a tempem, rovně, zadní nohy šly ve stopě předních,
- nacválávala ze správné nohy a sama ji neměnila,
- neklopýtala a nevláčela obě zadní nohy po zemi,
- šla ochotně vpřed, bez plašení, vyhazování a stavění se na zadní[18].
Některé z těchto věcí cítíte ze sedla: rytmus, pravidelné tempo, přímost, ochotný pohyb vpřed, správnou nohu ve cvalu. Zbytek, tedy hubu, oči, uši a ocas, je nejlepší zkontrolovat na videu.
projevů z etogramu bolesti u koní pod jezdcem je hranice, od které je bolest pohybového aparátu pravděpodobná. U koní na závodech byl medián 4, takže jednotlivé signály se objevují i u zdravých koní[18].Dyson a Pollard, Animals, 2024
Nejvíc prozradí uši a pohled. Uši sklopené dozadu nejméně 5 sekund a intenzivní, nehybný pohled nejméně 5 sekund souvisely s nepravidelným pohybem[18]. Na uši a oči se dívají i pozorovatelé, kteří hodnotí harmonii dvojice. Ve studii se zařízením sledujícím pohyb očí začínalo 30 lidí z jezdeckého prostředí sledovat dvojici nejčastěji od uší a očí koně. Časté vracení pohledu k nim šlo ruku v ruce s nižším hodnocením harmonie[19].
Zajímavým každodenním testem je reakce na sedlo. Ve studii se 174 koňmi se hodnotila první reakce koně, který uviděl sedlo ve dveřích: uši dopředu a přiblížení se považovaly za pozitivní reakci, uši dozadu za negativní. Koně s pozitivní reakcí trávili více času žraním[4].
Signály konfliktu pod jezdcem
Švihání ocasem, házení hlavou, sklopené uši a otevírání huby jsou konfliktní chování. Objevují se, když se kůň těžko vyrovnává s fyzickým nebo psychickým nepohodlím[6].
V polské pilotní studii bylo konfliktních projevů v průměru 32 během jízdy, 12 před ní a 2 po ní. Nejčastěji koně švihali ocasem. Když koně dostali před jízdou masáž, pod jezdcem méně často švihali ocasem, sklápěli uši a otevírali hubu[6].
Jednotlivé epizody se objevují téměř vždy. Na parkurových závodech bylo u každého ze 120 koní vidět alespoň jedno konfliktní chování, nejčastěji potřásání hlavou a po něm švihání ocasem. Většina koní však předvedla jen jeden nebo dva druhy takového chování, několikrát během parkuru[20]. Důležité tedy není, jestli kůň jednou švihl ocasem, ale jak často, v jaké situaci a zda se to mění z týdne na týden.
Povolování funguje i opačně. Kůň se učí z okamžiku, kdy tlak zmizí, takže povolení otěží přesně ve chvíli, kdy kůň odpoví, mu říká „o tohle šlo“[21, 22].
Jak to vyčíst
Tabulka shrnuje nejdůležitější signály. Žádný z nich sám o sobě není jistý, proto ve třetím sloupci radíme, čeho si ještě všimnout.
| Co vidíte | Co to může znamenat | Na co se ještě podívat |
|---|---|---|
| Žere, u sena drží uši vpředu, klidně chodí a rozhlíží se | Klid, spokojenost[4] | Jestli tak vypadá většina dne |
| Přivřené oči, povolený spodní pysk, hlava níž | Odpočinek, uvolnění[6, 8] | Jestli kůň reaguje, když přicházíte |
| Při drbání vysunuje horní pysk, přivírá oči, natáčí uši dozadu | Potěšení[8] | Jestli vám to místo sám nastavuje |
| Zvedá hlavu, natáčí uši za zvukem, po chvíli se vrací k žraní | Běžná ostražitost[4] | Jak rychle se vrací k žraní |
| Dlouho upřeně zírá do jednoho bodu, nehybné uši a hlava, lhostejný k okolí | Stažení se do sebe, špatné welfare[4, 10] | Jestli je to nové chování |
| Žvýká naprázdno, odfrkává nebo funí po něčem náročném | Návrat do rovnováhy[11, 12] | Co se dělo těsně předtím |
| Zívá | Silný zážitek, vybití napětí[14] | Jestli se objevuje ve stejných denních dobách jako stereotypie[15] |
| Pod jezdcem švihá ocasem, sklápí uši, otevírá hubu | Konflikt, někdy bolest[6, 18] | Jak často a jestli se to mění |
| Pod jezdcem pravidelný rytmus, ocas nesený volně, ochotně vpřed | Typické pro koně, kteří nekulhají[18] | Video ze strany jednou za měsíc |
Jak trénovat pozorování
- Zjistěte, co je pro vašeho koně normálníPozorujte ho několikrát po 10 minutách, v klidných denních dobách, kdy se nic neděje. Vědcům stačila tři taková pozorování k tomu, aby popsali, jak se koně ve stáji cítí[4].
- Dívejte se na celekUši, oči, huba, ocas, postoj a to, co kůň právě dělá. Stejný signál, například uši dozadu, může v jiné situaci znamenat něco jiného[8].
- Natáčejte jízduJednou za měsíc natočte několik minut jízdy ze strany, ze stejného místa. Na videu uvidíte hubu, oči, uši a ocas, které ze sedla vidět nejsou[18].
- Dejte koni chvilkuPo něčem náročném počkejte, než začnete další věc, a sledujte, jestli napětí odchází[11].
Kdy volat veterinárního lékaře
- kůň stále častěji stojí bez hnutí, s nehybným pohledem, a přestává se zajímat o okolí[10],
- při žraní sena trvale drží uši sklopené dozadu[4],
- pod sedlem ukazuje mnoho signálů najednou, například sklápí uši, švihá ocasem, otevírá hubu, klopýtá nebo přeskakuje ve cvalu[18],
- kůň se pokaždé napne nebo uhne při doteku na stejném místě, například na hřbetě[23],
- náhle se změnilo, jak kůň reaguje na sedlo nebo na vás.
Nejčastější otázky
Jak poznat, že je kůň uvolněný?
Uvolněný kůň má obvykle přivřené oči, povolený spodní pysk a níže spuštěnou hlavu[6, 7]. V běžném dni kůň, který se cítí dobře, většinu času žere, klidně chodí a rozhlíží se[4].
Když se kůň olizuje, znamená to, že se uvolnil?
Po stresu vědci spojují olizování a žvýkání s návratem do rovnováhy[11]. Znamená to však, že předtím bylo napětí, takže je dobré vědět, co ho vyvolalo.
Proč kůň zívá?
Zívání souvisí s intenzivními situacemi, příjemnými i nepříjemnými, a může pomáhat vybít napětí[14]. U koní se stereotypiemi šlo ruku v ruce se stereotypiemi[15]. Bývá také nakažlivé mezi koňmi, kteří se mají rádi[16].
Znamenají uši sklopené dozadu vždy vztek?
Ne. Při drbání na oblíbeném místě drželi koně uši dozadu, téměř v linii nosu[8]. Pod jezdcem však uši dozadu po dobu nejméně 5 sekund souvisely s nepravidelným pohybem[18].
Co je cítit ze sedla, když se kůň cítí dobře?
Pravidelný rytmus a tempo, pohyb rovně a ochotně vpřed a cval ze správné nohy. Hubu, oči, uši a ocas je lepší zkontrolovat na videu[18].
Vědecké zdroje
Každou publikaci jsme ověřili v databázích Crossref a PubMed. Čísla v textu odkazují na seznam, odkazy DOI na původní články.
- Bell C, Rogers S, Taylor J, Busby D. Improving the Recognition of Equine Affective States. Animals. 2019;9(12):1124. doi.org/10.3390/ani9121124
- Wells A, Hiney KM, Brady CM, Anderson KP. Enhancing equine welfare: a qualitative study on the impact of RAiSE (Recognizing Affective States in Equine) as an educational tool. Translational Animal Science. 2025;9:txaf033. doi.org/10.1093/tas/txaf033
- Hall C, Kay R. Living the good life? A systematic review of behavioural signs of affective state in the domestic horse (Equus caballus) and factors relating to quality of life. Part 2: Horse-human interactions. Animal Welfare. 2024;33:e41. doi.org/10.1017/awf.2024.41
- Hausberger M, Lerch N, Grandgeorge M. Farm Atmosphere: Calm Attention and Mobility Characterise Positive Horse Welfare. Animals. 2026;16(10):1557. doi.org/10.3390/ani16101557
- Hall C, Kay R. Living the good life? A systematic review of behavioural signs of affective state in the domestic horse (Equus caballus) and factors relating to quality of life. Part I: Fulfilment of species-specific needs. Animal Welfare. 2024;33:e40. doi.org/10.1017/awf.2024.38
- Jastrzębska E, Górecka-Bruzda A, Ogłuszka M, Lipka MS, Pawłowska A. Effect of Massage on Stress Indicators in Recreational Horses - A Pilot Study. Animals. 2025;15(6):789. doi.org/10.3390/ani15060789
- Paksoy Y, Ural K, Erdoğan H, Erdoğan S, Paşa S. Behavioral Assessment of Equine Relaxation Following Manual Therapy: A Pilot Study. Veterinary Sciences. 2025;12(9):865. doi.org/10.3390/vetsci12090865
- Lansade L, Nowak R, Lainé AL, Leterrier C, Bonneau C, Parias C et al. Facial expression and oxytocin as possible markers of positive emotions in horses. Scientific Reports. 2018;8(1):14680. doi.org/10.1038/s41598-018-32993-z
- Loftus L, Newman A, Leach M, Asher L. Exploring the induction and measurement of positive affective state in equines through a personality-centred lens. Scientific Reports. 2025;15(1):18550. doi.org/10.1038/s41598-025-98034-8
- Fureix C, Jego P, Henry S, Lansade L, Hausberger M. Towards an Ethological Animal Model of Depression? A Study on Horses. PLoS ONE. 2012;7(6):e39280. doi.org/10.1371/journal.pone.0039280
- Scopa C, Palagi E, Sighieri C, Baragli P. Physiological outcomes of calming behaviors support the resilience hypothesis in horses. Scientific Reports. 2018;8(1):17501. doi.org/10.1038/s41598-018-35561-7
- Stomp M, Leroux M, Cellier M, Henry S, Lemasson A, Hausberger M. An unexpected acoustic indicator of positive emotions in horses. PLOS ONE. 2018;13(7):e0197898. doi.org/10.1371/journal.pone.0197898
- Merkies K, Ready C, Farkas L, Hodder A. Eye Blink Rates and Eyelid Twitches as a Non-Invasive Measure of Stress in the Domestic Horse. Animals. 2019;9(8):562. doi.org/10.3390/ani9080562
- Górecka-Bruzda A, Fureix C, Ouvrard A, Bourjade M, Hausberger M. Investigating determinants of yawning in the domestic (Equus caballus) and Przewalski (Equus ferus przewalskii) horses. The Science of Nature. 2016;103(9-10):72. doi.org/10.1007/s00114-016-1395-7
- Fureix C, Gorecka-Bruzda A, Gautier E, Hausberger M. Cooccurrence of Yawning and Stereotypic Behaviour in Horses (Equus caballus). ISRN Zoology. 2011;2011:1-10. doi.org/10.5402/2011/271209
- Galotti A, Romano M, Baragli P, Palagi E. Yawning in sync: implications for social cohesion in horses. Current Zoology. 2024;71(2):137-151. doi.org/10.1093/cz/zoae052
- Dyson S, Pollard D. Application of a Ridden Horse Pain Ethogram and Its Relationship with Gait in a Convenience Sample of 60 Riding Horses. Animals. 2020;10(6):1044. doi.org/10.3390/ani10061044
- Dyson S, Pollard D. Determination of Equine Behaviour in Subjectively Non-Lame Ridden Sports Horses and Comparison with Lame Sports Horses Evaluated at Competitions. Animals. 2024;14(12):1831. doi.org/10.3390/ani14121831
- Wolframm IA, Everding M, Savulchyk V, Borssen J, Gudden DDM. From Concept to Perception: Equestrian Definitions of Harmony and Visual Attention in Horse–Rider Evaluation. Animals. 2026;16(10):1483. doi.org/10.3390/ani16101483
- Nothaft IT, Padilha FGF, Meriade GB, Leite JDS, Ferreira AMR. Conflict Behaviour Frequency During Show Jumping Competitions: A Practical Study. Animals. 2026;16(11):1620. doi.org/10.3390/ani16111620
- McLean AN, Christensen JW. The application of learning theory in horse training. Applied Animal Behaviour Science. 2017;190:18-27. doi.org/10.1016/j.applanim.2017.02.020
- Eisersiö M, Egenvall A, Yngvesson J, Hernlund E, Byström A. What is reinforced? The timing of the release of rein tension and the horse’s response latency for trot to walk transitions. Applied Animal Behaviour Science. 2025;285:106590. doi.org/10.1016/j.applanim.2025.106590
- Lesimple C, Fureix C, Biquand V, Hausberger M. Comparison of clinical examinations of back disorders and humans’ evaluation of back pain in riding school horses. BMC Veterinary Research. 2013;9(1):209. doi.org/10.1186/1746-6148-9-209
Publikováno . Článek má vzdělávací charakter a nenahrazuje vyšetření veterinárním lékařem.
