Špinavý kůň, šťastný kůň.
Příběh jednoho čištění

Každodenní čištění zabere něco přes deset minut a přináší tři věci najednou: čistou kůži tam, kde leží výstroj, důkladnou prohlídku koně od uší po kopyta a klidný čas jen s koněm. Veterinární příručka Merck doporučuje kartáčovat koně denně a koupat ho se šamponem jen občas, když je to potřeba[1].

Proč koně čistit

Pro ochranu kůže. Pod sedlem, podbřišníkem a uzdečkou výstroj kůži tlačí a dře. Slepená srst, zaschlý pot nebo hrudka bláta na takovém místě ji dokážou odřít. Proto se tato místa před každou jízdou čistí nejdůkladněji.

Pro každodenní prohlídku koně. Ruka projde po celém těle, takže snadno nahmatáte novou ránu, oděrku, otok, strup nebo místo, kde se kůň napne. Změnu nejlépe poznáte tehdy, když víte, jak kůň běžně vypadá a reaguje.

Pro budování vztahu. Ve studii 27 koní byla část koní čištěna jemně, na místech, která měli nejraději, a ostatní podle pevně daného postupu, při kterém část koní ustupovala. Po 11 sezeních koně z první skupiny častěji sami vyhledávali kontakt a koně z druhé skupiny častěji ustupovali. Tep a hladina kortizolu se před čištěním a po něm nelišily, takže rozdíl byl patrný především v chování a ve výrazu tváře[3].

Systematický přehled výzkumů z roku 2024 upozorňuje, že při každodenních činnostech, jako je čištění, si lidé často nevšímají signálů pohody a nepohody koně. Když čištění respektuje oblíbená místa koně a jeho reakce, kůň častěji vyhledává kontakt a méně často se mu vyhýbá[4].

Koně se navzájem drbou zuby, nejraději v oblasti kohoutku a u kořene krku. Drbání na oblíbeném místě koni snižuje tep[5]. U 18 koní pod sedlem vedla minuta drbání na kohoutku k delším projevům uvolnění než poplácávání po krku[6].

Kde koně čistit

Nejlépe venku. Přehled výzkumů o astmatu koní z roku 2024 uvádí, že nejvíce prachu, který proniká hluboko do plic, se ve stáji zvedá při vyklízení podestýlky, čištění koní a v dobách největšího provozu. Autoři považují za rozumné v této době odvádět koně z téhož vzdušného prostoru[2]. Venku navíc prach a srst nepadají na podestýlku ani do žlabu.

Ve stájové uličce neblokujte průchod a postavte koně tak, aby nedosáhl na ostatní koně a ostatní koně nedosáhli na něj ani na vás.

Mycí box není místo na čištění. Srst, žíně a písek ucpávají odtok a mycí box je pak zbytečně obsazený pro ty, kdo chtějí koně umýt nebo mu zchladit nohy.

Kartáče a přípravky

• Gumové hřbílko s výstupky nebo zoubky: na chuchvalce, bláto a uvolněnou srst.
• Kartáč se štětinami, nejlépe přírodními, a druhý, měkký, na hlavu.
• Plastové nebo kovové hřbílko jen na čištění kartáče. Kovové se na koni nepoužívá, protože je příliš ostré a může poranit kůži.
• Kartáč na hřívu a ocas. Hřebeny žíně častěji vytrhávají.
• Háček na kopyta, nejlépe s kartáčkem.
• Čisté hadříky a fyziologický roztok: zvláštní hadřík na okolí očí, zvláštní na nozdry a zvláštní na okolí řitního otvoru a pohlavních orgánů.

Každý kůň by měl mít vlastní kartáče. Kožní plíseň se nepřenáší jen přímým kontaktem, ale také kartáči a výstrojí, a změny se nejčastěji objevují tam, kde leží sedlo a podbřišník[8]. Hříběcí nákaza, infekční onemocnění horních cest dýchacích, se šíří také společnými kbelíky, výstrojí, a dokonce i oblečením a vybavením lidí, kteří se o koně starají[9].

Nový přípravek nejdřív vyzkoušejte na malé ploše kůže. Příručka Merck doporučuje sledovat kůži po každém lokálně použitém přípravku, protože ji může podráždit nebo vyvolat alergii[10].

Pokud závodíte, kontrolujte složení. Seznam zakázaných látek FEI pro rok 2026 uvádí například kapsaicin, látku z pálivé papriky, jako zakázaný a kanabidiol (CBD) jako kontrolovanou látku. Zakázané jsou také látky s podobnou strukturou nebo podobným účinkem jako látky ze seznamu[11]. Kontrolujte proto účinné látky, ne název produktu, a dělejte to po každé změně seznamu.

Pořadí při čištění

Stálé pořadí pomáhá nevynechat žádné místo a kůň se rychle naučí, co přijde dál. Tradice říká, že co se u koně dělá z jedné strany, dělá se zleva, a co se dělá z obou stran, začíná se zleva.

Výzkumy naznačují, že je lepší nekončit na levé straně. Koně si člověka častěji prohlížejí levým okem[12] a prudčeji reagují na něco nového, co se objeví z levé strany[13]. Roční koně, dosud nezvyklí na zacházení, reagovali hůř, když k nim člověk přistupoval zleva, zatímco dvouletí koně, se kterými se už pracovalo z obou stran, reagovali z obou stran stejně dobře[14]. Čištění z obou stran je tedy také každodenním nácvikem klidu na obou stranách.

1. Gumové hřbílkoNejdřív jedna strana koně ve třech částech: krk, lopatka a přední noha, pak trup, tedy hřbet, boky a břicho, a nakonec záď a zadní noha. Potom totéž z druhé strany.
2. Kartáč se štětinamiVe stejném pořadí, od krku k zádi.
3. HlavaMěkkým kartáčem a hadříky.
4. Hříva a ocasOdspodu, pramen po prameni.
5. KopytaLevé přední, levé zadní, pravé zadní, pravé přední.

Gumové hřbílko a ruka

Gumovým hřbílkem rozčesáváte chuchvalce, tedy slepenou srst, a odstraňujete bláto, prach i uvolněnou srst. Držte ho v šikovnější ruce a tam, kam se hůř dosahuje, si ho přendejte do druhé. Dělejte krouživé pohyby a přizpůsobte tlak citlivosti koně i tomu, kolik má na daném místě svalů. Každých pár tahů hřbílko vyklepejte o zem, abyste nenechávali stopy na stěnách a neprášili koni pod nos.

Potom přejeďte holou dlaní po srsti. Hned ucítíte, jestli nezůstaly chuchvalce, zejména tam, kde bude ležet sedlo, podbřišník a uzdečka.

Je čištění masáž? Krouživé pohyby gumovým hřbílkem připomínají jemnou masáž a mnoha koním jsou příjemné. Studie samotného čištění z tohoto pohledu neexistují, existují ale studie masáže. U 8 koní prodloužilo 30 minut masáže svalů na zadní straně stehna vykročení zadní nohy dopředu[15]. V polské studii s 5 rekreačními koňmi snižovala masáž před jízdou hladinu kortizolu ve slinách a počet konfliktních projevů pod jezdcem[16]. Přehledová studie z roku 2022 však došla k závěru, že takových studií je málo a mají mnoho slabin, takže léčebný účinek masáže zatím není potvrzený[17]. Čištění tak může být pro koně příjemným, uvolňujícím dotykem, ale nenahradí masáž od fyzioterapeuta.

Sledujte, jak kůň reaguje. Každý kůň má místa, která má rád, a taková, která rád nemá. V polské studii hladili 15 teplokrevných koní a 15 poníků po dobu 5 minut na pěti různých místech těla. Při hlazení byli koně víc vzrušení než v klidu a reakce závisela na místě, na typu koně i na pohlaví. Autoři dospěli k závěru, že hlazení hlavy může koním prospívat, ale u trupu je třeba být opatrnější[18].

Kůň, který se přisouvá, pohybuje pysky nebo se snaží drbání oplatit, se cítí dobře. Odtahování, sklápění uší, hrozby a pokusy o kousnutí říkají „tady ne“[3, 4].

Pokud kůň reaguje vztekle vždy na stejném místě, například na hřbetě, myslete na bolest. Ve studii jezdeckých koní reagovala většina koní s vážnými změnami na páteři agresivně na lidi: 33 ze 43[19].

Kartáč se štětinami

Kartáčem se štětinami čistíte koně od prachu a dodáváte srsti lesk. Držte ho v ruce blíž ke koňské hlavě a hřbílko v ruce blíž k ocasu. Máte tak větší dosah, a když kůň otočí hlavu, třeba když odhání mouchy, trefí se do měkkého kartáče, a ne do hřbílka.

Veďte kartáč dlouhými, táhlými tahy. Mnoho lidí dělá dva tahy proti srsti, aby dostali prach z hloubky srsti, a jeden po srsti, aby ji uhladili. Po několika tazích očistěte kartáč o hřbílko a hřbílko vyklepejte o zem. Po přechodu na druhou stranu koně si kartáče v rukou vyměňte.

Hlava

Pokud kůň stojí klidně, sundejte mu ohlávku a zapněte mu ji kolem krku, abyste měli přístup k celé hlavě. Použijte měkký kartáč a klidné pohyby, zejména u očí. Stůjte vždy z boku koně. Když stojíte přímo před jeho hlavou, kůň může prudce zvednout hlavu a udeřit vás do brady nebo do obličeje.

Hlava je nejlepší chvíle na krátkou prohlídku:

• Uši. Zda na kůži nejsou strupy, ranky ani jiné změny.
• Oči. Zda neslzí, nejsou zarudlé, oteklé ani zakalené. Poranění rohovky bolí: kůň silně přivírá víčka a oko slzí. Příručka Merck zdůrazňuje, že jakákoli obava o koňské oko vyžaduje rychlé vyšetření veterinárním lékařem[20].
• Nozdry. Hustý, bílý, žlutý nebo zelený výtok je důvodem zavolat veterinárnímu lékaři. Hustý hnisavý výtok může doprovázet například hříběcí nákazu, při které má kůň často také horečku a zvětšené mízní uzliny pod dolní čelistí[9].
• Koutky huby. Zda nejsou oděrky, ranky ani bradavice.
• Zápach z huby. Nepříjemný zápach uvádí příručka Merck mezi příznaky problémů se zuby, vedle vypadávání krmiva z huby a nechuti k udidlu. Zuby by měl veterinární lékař kontrolovat alespoň jednou ročně, u starších koní častěji[1].

Okolí očí otírejte hadříkem navlhčeným fyziologickým roztokem. Na nozdry a na okolí řitního otvoru a pohlavních orgánů používejte zvláštní vlhké hadříky. Vlhčené ubrousky pro děti jsou pohodlné, ale obsahují přísady, které mohou dráždit kůži.

Hříva a ocas

Kondicionéry ve spreji usnadňují rozčesávání, dodávají žíním lesk a díky nim se žíně méně zacuchávají. Než ale koně postříkáte, vyzkoušejte, jak reaguje na syčení spreje a dotek přípravku. Pokud se bojí, naneste přípravek na kartáč a se samotným sprejem ho seznamujte postupně. Ve studii tří metod navykání se nejlépe osvědčilo postupné zvyšování podnětu: koně méně často utíkali a potřebovali méně sezení[22].

Hřívu a ofinu kartáčujte od kořínků, přitom masírujte kůži a kontrolujte, zda na ní nejsou lupy nebo strupy.

Ocas vyžaduje víc trpělivosti, protože žíně jsou dlouhé. Žíně hřívy rostou v průměru asi o 2,5 cm za měsíc[23]. Při takovém tempu roste pramen dlouhý půl metru asi 20 měsíců, takže každá vytržená žíně dorůstá velmi dlouho.

• Nejšetrněji prsty. Rozdělujte ocas pramen po prameni. Trvá to, ale žíně se nevytrhávají.
• Kartáčem odspodu. Stočte žíně pod kořenem ocasu a přidržte je v dlani. Nejdřív rozčešte jen konečky, pak povolte trochu výš a rozčešte další část. Tak postupujte až ke kořeni ocasu.
• Nakonec kořen ocasu. Pořádně ho vykartáčujte a prohlédněte kůži: lupy, ranky, strupy, odřená srst.

Odřený ocas je signál, a ne důvod k odčervení „pro jistotu“. Jednou z příčin jsou roupi. Jejich vajíčka se objevují kolem řitního otvoru, koně cítí svědění a otírají se a vajíčka se zjišťují pod mikroskopem na lepicí pásce přiložené na toto místo. V Německu a ve Francii byli popsáni koně, u kterých ivermektin, a v Německu také moxidektin, roupy neodstranil. Ve francouzském stádu poníků naopak zabral fenbendazol a pyrantel[24, 25].

Druhou častou příčinou je letní ekzém, tedy alergie na bodnutí hmyzu, nejčastěji tiplíků. Je to nejčastější svědivé kožní onemocnění koní a v některých oblastech světa postihuje až 60% koní. Změny se obvykle objevují na hřívě, na kohoutku a na ocase[26]. Příčinu a případnou léčbu proto určete s veterinárním lékařem.

Kopyta

„Bez kopyt není koně“, tuhle větu zná asi každý koňák. Příručka Merck označuje každodenní čištění kopyt za nezbytné a úpravu kopyt kovářem doporučuje zhruba každých 6 týdnů[1]. Kopyta čistěte před jízdou i po ní, zejména po návratu z terénu.

1. Levé předníPostavte se vedle koně čelem k zádi, lehce se o něj opřete, sjeďte dlaní dolů po noze a zvedněte kopyto. Aby kůň mohl zvednout levou nohu, musí přenést váhu na pravou, takže lehké opření mu v tom pomůže[1].
2. Levé zadníDejte koni vědět, že jdete k zádi: přejeďte dlaní po hřbetě a zádi až ke kopytu. Zadní kopyto si opřete o stehno a mírně ustupte, abyste koni nohu natáhli. Pro koně je to stabilnější a pro vás bezpečnější[1].
3. Pravé zadní a pravé předníStejně, z druhé strany.

Hlídejte, kde máte nohy: když kůň položí nohu, kopyto nesmí přistát na vaší botě. Důkladně vyčistěte okolí střelky a rýhy vedle ní od hlíny, hnoje, kamínků a šišek. Zkontrolujte, zda se nic nezapíchlo do chodidla ani do bílé čáry. Hřebík ani jiné cizí těleso zapíchnuté v chodidle nevytahujte, ale zavolejte veterinárnímu lékaři.

Střelka prozradí nejvíc. Hniloba střelky se projevuje měkkou rohovinou, nepříjemným zápachem a hustým černým výtokem. Kůň může reagovat bolestí, když střelku při čištění stlačíte. Onemocnění obvykle začíná v rýze uprostřed střelky, prospívá mu vlhko a málo pohybu, ale objevuje se i u koní s dobrou péčí a v čistých, suchých stájích. Léčba začíná odstraněním nemocné rohoviny a mnoho přípravků působí leptavě a může poškodit hlubší tkáně[27]. Než tedy sáhnete po přípravku, ukažte střelku kováři nebo veterinárnímu lékaři.

Po tréninku

Po jízdě znovu vyčistěte kopyta a prohlédněte místa, kde leželo sedlo a podbřišník. Přitom nahmatáte každou novou oděrku nebo teplé místo.

Šlachy se zahřívají zevnitř. Proto mnoho lidí po náročné práci koni chladí nohy. Ve studii z roku 2025 u šesti sedovaných koní snížila hodina s ledovým chráničem teplotu uvnitř šlach ohýbačů asi o 7 °C a chladicí přístroj s kompresí asi o 10 °C. Bandáž nasazená poté zvýšila teplotu šlach asi o 4 °C, i když zůstala v mezích normy[29]. Kolik zchladí obyčejné polévání hadicí, tato studie neměřila.

Při mytí nohou začněte u kopyt a postupujte nahoru. Kůň má čas zvyknout si na vodu a její teplotu. Po umytí důkladně osušte spěnky. Dlouhodobá vlhkost se považuje za jeden z faktorů, které podporují vznik moku[30].

V horku chlaďte celého koně. Polévání studenou vodou je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak snížit teplotu přehřátého koně. Přehled výzkumů o tepelném stresu cituje studii, ve které samotné polévání studenou vodou chladilo lépe než polévání, po kterém se pokaždé stírala voda ze srsti[31].

Věchet slámy je starý kavaleristický způsob. Sláma dobře saje vlhkost, takže když jí koně třete, osušíte ho a zároveň mu uděláte masáž, zejména tam, kde leželo sedlo a podbřišník. Dobře vytřený kůň po uschnutí nemá ani chuchvalce slepené potem.

Nakonec válení. Koně se po náročné práci a po koupeli často válejí, bez ohledu na počasí. Autoři studie koní a mul považují válení za důležité chování, pro které by kůň měl mít místo i čas[32]. Jak říká stájové rčení, špinavý kůň je šťastný kůň. Znepokojit by vás mělo teprve válení ze strany na stranu spolu s hrabáním, ohlížením se na břicho, častým uléháním, pocením a nechutenstvím, protože to jsou příznaky koliky[33].

Nejčastější otázky

Vědecké zdroje

Každou publikaci jsme ověřili v databázích Crossref a PubMed. Čísla v textu odkazují na seznam, odkazy DOI na původní články.

1. Textor J. Dental, Coat, and Hoof Care of Horses. Merck Veterinary Manual. 2025. www.merckvetmanual.com/horse-owners/routine-care-of-horses/dental-coat-and-hoof-care-of-horses
2. Diez de Castro E, Fernandez-Molina JM. Environmental Management of Equine Asthma. Animals. 2024;14(3):446. doi.org/10.3390/ani14030446
3. Lansade L, Nowak R, Lainé AL, Leterrier C, Bonneau C, Parias C et al. Facial expression and oxytocin as possible markers of positive emotions in horses. Scientific Reports. 2018;8(1):14680. doi.org/10.1038/s41598-018-32993-z
4. Hall C, Kay R. Living the good life? A systematic review of behavioural signs of affective state in the domestic horse (Equus caballus) and factors relating to quality of life. Part 2: Horse-human interactions. Animal Welfare. 2024;33:e41. doi.org/10.1017/awf.2024.41
5. Feh C, de Mazières J. Grooming at a preferred site reduces heart rate in horses. Animal Behaviour. 1993;46(6):1191-1194. doi.org/10.1006/anbe.1993.1309
6. Thorbergson ZW, Nielsen SG, Beaulieu RJ, Doyle RE. Physiological and Behavioral Responses of Horses to Wither Scratching and Patting the Neck When Under Saddle. Journal of Applied Animal Welfare Science. 2016;19(3):245-259. doi.org/10.1080/10888705.2015.1130630
7. Lansade L, Trösch M, Parias C, Blanchard A, Gorosurreta E, Calandreau L. Horses are sensitive to baby talk: pet-directed speech facilitates communication with humans in a pointing task and during grooming. Animal Cognition. 2021;24(5):999-1006. doi.org/10.1007/s10071-021-01487-3
8. Moriello KA. Dermatophytosis in Horses. Merck Veterinary Manual. 2025. www.merckvetmanual.com/integumentary-system/dermatophytosis/dermatophytosis-in-horses
9. Boyle AG, Timoney JF, Newton JR, Hines MT, Waller AS, Buchanan BR. Streptococcus equi Infections in Horses: Guidelines for Treatment, Control, and Prevention of Strangles - Revised Consensus Statement. Journal of Veterinary Internal Medicine. 2018;32(2):633-647. doi.org/10.1111/jvim.15043
10. Moriello KA. Principles of Topical Treatment in Animals. Merck Veterinary Manual. 2025. www.merckvetmanual.com/integumentary-system/integumentary-system-introduction/principles-of-topical-treatment-in-animals
11. Międzynarodowa Federacja Jeździecka (FEI). 2026 Equine Prohibited Substances List. FEI Clean Sport. 2026. inside.fei.org/sites/default/files/2026%20Prohibited%20Substances%20List.pdf
12. Farmer K, Krueger K, Byrne RW. Visual laterality in the domestic horse (Equus caballus) interacting with humans. Animal Cognition. 2010;13(2):229-238. doi.org/10.1007/s10071-009-0260-x
13. Austin NP, Rogers LJ. Asymmetry of flight and escape turning responses in horses. Laterality: Asymmetries of Body, Brain and Cognition. 2007;12(5):464-474. doi.org/10.1080/13576500701495307
14. Sankey C, Henry S, Clouard C, Richard-Yris MA, Hausberger M. Asymmetry of behavioral responses to a human approach in young naive vs. trained horses. Physiology & Behavior. 2011;104(3):464-468. doi.org/10.1016/j.physbeh.2011.05.009
15. Hill C, Crook T. The relationship between massage to the equine caudal hindlimb muscles and hindlimb protraction. Equine Veterinary Journal. 2010;42(s38):683-687. doi.org/10.1111/j.2042-3306.2010.00279.x
16. Jastrzębska E, Górecka-Bruzda A, Ogłuszka M, Lipka MS, Pawłowska A. Effect of Massage on Stress Indicators in Recreational Horses - A Pilot Study. Animals. 2025;15(6):789. doi.org/10.3390/ani15060789
17. Bergh A, Asplund K, Lund I, Boström A, Hyytiäinen H. A Systematic Review of Complementary and Alternative Veterinary Medicine in Sport and Companion Animals: Soft Tissue Mobilization. Animals. 2022;12(11):1440. doi.org/10.3390/ani12111440
18. Janczarek I, Stachurska A, Wilk I, Krakowski L, Przetacznik M, Zastrzeżyńska M et al. Emotional excitability and behaviour of horses in response to stroking various regions of the body. Animal Science Journal. 2018;89(11):1599-1608. doi.org/10.1111/asj.13104
19. Fureix C, Menguy H, Hausberger M. Partners with Bad Temper: Reject or Cure? A Study of Chronic Pain and Aggression in Horses. PLoS ONE. 2010;5(8):e12434. doi.org/10.1371/journal.pone.0012434
20. Knickelbein KE, Rogers C. Ophthalmic Emergencies in Horses. Merck Veterinary Manual. 2025. www.merckvetmanual.com/emergency-medicine-and-critical-care/emergency-medicine-in-horses/ophthalmic-emergencies-in-horses
21. Górski K, Stefanik E, Turek B, Bereznowski A, Czopowicz M, Polkowska I et al. Malocclusions and Dental Diseases in Privately Owned Horses in the Mazovia Region of Poland. Animals. 2022;12(22):3120. doi.org/10.3390/ani12223120
22. Christensen JW, Rundgren M, Olsson K. Training methods for horses: habituation to a frightening stimulus. Equine Veterinary Journal. 2006;38(5):439-443. doi.org/10.2746/042516406778400574
23. Shigematsu R, Osame R, Yokotsuka N, Takemoto S, Minamijima Y, Furukawa T et al. Millimeter-segmental analysis of individual equine mane hairs by LC/HRMS for revealing chronological drug distribution in anti-doping investigations. Forensic Science International. 2026;389:113144. doi.org/10.1016/j.forsciint.2026.113144
24. Wolf D, Hermosilla C, Taubert A. Oxyuris equi: Lack of efficacy in treatment with macrocyclic lactones. Veterinary Parasitology. 2014;201(1-2):163-168. doi.org/10.1016/j.vetpar.2013.12.009
25. Sallé G, Cortet J, Koch C, Gascogne T, Reigner F, Cabaret J. Ivermectin failure in the control of Oxyuris equi in a herd of ponies in France. Veterinary Parasitology. 2016;229:73-75. doi.org/10.1016/j.vetpar.2016.09.020
26. Cox A, Stewart AJ. Insect Bite Hypersensitivity in Horses: Causes, Diagnosis, Scoring and New Therapies. Animals. 2023;13(15):2514. doi.org/10.3390/ani13152514
27. Beasley B. Thrush in Horses. Merck Veterinary Manual. 2024. www.merckvetmanual.com/musculoskeletal-system/lameness-in-horses/thrush-in-horses
28. Wilson AM, Goodship AE. Exercise-induced hyperthermia as a possible mechanism for tendon degeneration. Journal of Biomechanics. 1994;27(7):899-905. doi.org/10.1016/0021-9290(94)90262-3
29. McCarthy RD, Ordóñez HJ, Semevolos SA. In vivo effects of cold therapy and bandaging on core temperatures of equine superficial and deep digital flexor tendons. Veterinary Surgery. 2025;54(3):470-477. doi.org/10.1111/vsu.14235
30. Kaiser-Thom S, Hilty M, Ramseyer A, Epper P, Gerber V. The relationship between equine pastern dermatitis, meteorological factors, and the skin microbiota. Veterinary Dermatology. 2022;33(2):165. doi.org/10.1111/vde.13045
31. Kang H, Zsoldos RR, Sole-Guitart A, Narayan E, Cawdell-Smith AJ, Gaughan JB. Heat stress in horses: a literature review. International Journal of Biometeorology. 2023;67(6):957-973. doi.org/10.1007/s00484-023-02467-7
32. Luz MPF, Maia CM, Gonçalvez HC, Puoli Filho JNP. Influence of workload and weather conditions on rolling behaviour of horses and mules. Behavioural Processes. 2021;189:104433. doi.org/10.1016/j.beproc.2021.104433
33. Moore JN. Overview of Colic in Horses. Merck Veterinary Manual. 2021. www.merckvetmanual.com/digestive-system/colic-in-horses/overview-of-colic-in-horses

Publikováno 21. října 2026. Článek má vzdělávací charakter a nenahrazuje vyšetření veterinárním lékařem.