Jak je to vlastně se senem? Přístup k senu ve výběhu a na pastvině
Seno ve výběhu není jen jídlo.
Mění denní rytmus koní, jejich vztahy ve stádě i to, kolik sena skončí v blátě.
Vysvětlujeme, jak podávat seno skupině bezpečně a bez plýtvání.
- Seno ve výběhu prodlužuje dobu žraní a snižuje agresi ve skupině.
- Seno dostupné neustále pod sítí dávalo koním denní rytmus nejpodobnější přirozenému.
- Míst ke krmení by mělo být víc než koní: při trojnásobném počtu míst se koně nejméně kousali a kopali.
- Bez jeslí přijde nazmar přes polovinu sena. Dobré jesle sníží ztráty na několik procent.
- I na pastvině je třeba počítat: kůň s nadváhou dokáže za krátkou dobu spást hodně trávy.
Mnoho stájí vypouští koně do výběhu bez sena, protože „tam se přece hýbou“. Jiné položí doprostřed jeden velký balík a dívají se, jak ho nejodvážnější kůň hlídá před ostatními.
Výzkumy ukazují, že způsob podávání sena ve výběhu má význam pro welfare koní, pro jejich bezpečnost i pro náklady. Níže najdete nejdůležitější závěry a to, jak je uplatnit.
Seno ve výběhu: co se mění
Ve studii 100 klisen vypouštěných na 6 hodin denně do holého výběhu se porovnávaly dvě skupiny: se senem a bez sena. Klisny se senem žraly 65% času, klisny bez sena 30%. Klisny se senem méně chodily, méně často stály v ostražitém napětí, měly více přátelských kontaktů a méně často projevovaly agresi[1].
času ve výběhu trávily klisny s přístupem k senu žraním. Bez sena jen 30%, zato víc času chůzí a stáním v napětí[1].Benhajali a kol., Animal, 2009
Seno neustále, nebo po dávkách?
Studie z roku 2025 porovnávala ve skupinách 18 klisen tři způsoby krmení: tři dvouhodinová krmení během dne, šest hodinových krmení rozložených na celý den a noc a seno dostupné neustále pod sítí. Se senem pod sítí byl denní režim koní nejpodobnější přirozenému. Šest krátkých krmení nesnížilo agresi během krmení a pro koně se zdálo frustrující víc než tři delší[2].
Závěr autorů: ve stádě se seno zpomalené sítí osvědčilo lépe než seno přidělované v krátkých dávkách[2]. To neznamená, že dlouhé přestávky v žraní přestávají hrát roli. Jde o to, aby koně mohli žrát v klidu a často, ne ve střídajících se krátkých oknech.
Jiná studie přidává důležitý detail. Koně se senem bez omezení ho nejvíc sežrali i znehodnotili a nejvíc přibrali na hmotnosti. Se zpomalovacími jeslemi žrali podobnou část dne jako na pastvě, a přitom téměř nepřibírali. Automatické jesle s omezeným přístupem souvisely s největší agresí[3].
Kolik míst u sena
Koně potřebují mít od sebe odstup i při žraní. Ve studii jeslí se sítí, které se otevíraly v pevně stanovených časech, se koně nejméně kousali a kopali, když bylo míst ke krmení třikrát víc než koní. Při počtu míst vyšším o 20% nebo dvojnásobném bylo agrese víc a kortizol ve slinách během krmení klesal méně[4].
Ve stejné studii postavení koní v hierarchii stáda výsledek neměnilo[4]. Počet a rozmístění míst u sena působily na celou skupinu.
Jesle, nebo seno na zemi
Bez jeslí přijde na zemi nazmar hodně sena. Ve studii devíti typů jeslí na kulaté balíky se ztráty pohybovaly od 5 do 33%, bez jeslí až 57%. Koně bez jeslí také méně sežrali: asi 1,3% tělesné hmotnosti místo 2-2,4%. Jesle, které se zaplatily nejrychleji, na sebe vydělaly za necelý měsíc díky menším ztrátám sena[5].
Jesle a sítě umístěné nízko umožňují koním žrát se skloněnou hlavou, v přirozeném postoji. Vysoko zavěšené sítě zvyšovaly napětí krku[6].
Pastvina a kůň s nadváhou
Na pastvině se snadno přehlédne, kolik toho kůň doopravdy spase. Konsenzuální stanovisko Evropské koleje vnitřního lékařství koní upozorňuje, že samotné zkrácení času na pastvině omezuje příjem krmiva jen málo: poníci dokázali za 3 hodiny spást trávu v množství přes 0,9% tělesné hmotnosti v sušině[7].
- Pastevní náhubek snižoval příjem trávy o 77-83% ve srovnání s pastvou bez náhubku[8] a prodlužoval dobu žraní[7].
- Na začátku hubnutí se u koní s inzulinovou dysregulací doporučuje prvních 6-12 týdnů je na pastvinu vůbec nepouštět[7].
- Když je trávy málo, například v zimě nebo v suchu, počítá se celková dávka objemového krmiva a seno doplňuje to, co chybí na pastvině[9].
Jak to uspořádat v praxi
- Více míst než koníNěkolik míst se senem, rozmístěných daleko od sebe. U jeslí se sítí to nejlépe vycházelo při třech místech na koně[4].
- Jesle nebo síť místo sena na zemiMéně ztrát, víc sena sežraného koňmi[5].
- Síť nízko a ne příliš hustáPřirozený postoj při žraní a méně frustrace[6].
- Voda ve výběhu po celou dobuChybějící voda ve výběhu byla ve studii jedním z faktorů zvyšujících riziko žaludečních vředů[10].
- Sledujte první dnyOvěřte, zda se ke senu dostane každý kůň. Kůň, který stojí stranou, potřebuje další místo nebo jinou skupinu.
- Kůň s nadváhou: dávka, síť, náhubekOdměřené seno, zpomalovací síť a na pastvině náhubek, po konzultaci s veterinárním lékařem[7].
Kdy volat veterinárního lékaře
- kůň ve výběhu přestává žrát nebo stojí daleko od sena a od ostatních koní,
- u sena dochází ke kopancům a potom je vidět rána, otok nebo kulhání,
- kůň s nadváhou po výpustu na pastvinu nerad chodí, přešlapuje z nohy na nohu nebo má teplá kopyta,
- po změně sena nebo výpustu na pastvinu se objeví kolika nebo průjem.
Nejčastější otázky
Potřebuje kůň na pastvině seno?
Záleží na množství trávy a na koni. Počítá se celková dávka objemového krmiva[9]. Když je trávy málo, seno doplňuje, co chybí. U koní s nadváhou to bývá naopak: je třeba omezit trávu[7].
Kolik míst se senem ve výběhu?
Víc než koní. U jeslí se sítí, které se otevíraly v pevně stanovených časech, bylo nejméně agrese při třech místech na koně[4].
Je seno na zemi špatný nápad?
Na zemi se seno rychle znehodnotí: bez jeslí dosahovaly ztráty 57%[5]. Jesle nebo síť u země zachovávají přirozený postoj při žraní a snižují ztráty[6].
Tloustnou koně ze sena bez omezení?
Mohou. Ve studii koně se senem bez omezení přibrali za 15 dní v průměru přes 23 kg, se zpomalovacími jeslemi téměř nic, při podobné době žraní[3].
Vědecké zdroje
Každou publikaci jsme ověřili v databázích Crossref a PubMed. Čísla v textu odkazují na seznam, odkazy DOI na původní články.
- Benhajali H, Richard-Yris MA, Ezzaouia M, Charfi F, Hausberger M. Foraging opportunity: a crucial criterion for horse welfare? Animal. 2009;3(9):1308-1312. doi.org/10.1017/s1751731109004820
- Roig-Pons M, Bachmann I, Freymond SB. Impact of feeding strategies on the welfare and behaviour of horses in groups: An experimental study. PLOS One. 2025;20(6):e0325928. doi.org/10.1371/journal.pone.0325928
- Carvalho Seabra J, Hess T, Martinez do Vale M, Spercoski KM, Brooks R, Dittrich JR. Effects of Different Hay Feeders, Availability of Roughage on Abnormal Behaviors and Cortisol Circadian Rhythm in Horses Kept in Dry Lots. Journal of Equine Veterinary Science. 2023;130:104911. doi.org/10.1016/j.jevs.2023.104911
- Baumgartner M, Erhard MH, Zeitler-Feicht MH. Which animal-to-feeding-place ratio at time-controlled hay racks is animal appropriate? Preliminary analysis of stress responses of horses. Frontiers in Veterinary Science. 2023;9:1005102. doi.org/10.3389/fvets.2022.1005102
- Martinson K, Wilson J, Cleary K, Lazarus W, Thomas W, Hathaway M. Round-bale feeder design affects hay waste and economics during horse feeding. Journal of Animal Science. 2012;90(3):1047-1055. doi.org/10.2527/jas.2011-4087
- Amaje J, Upton S, Garba UM, Jolayemi KO. The use of hay nets and slow feeders as feeding methods in horse management: A semi-systematic review. Journal of Equine Veterinary Science. 2026;157:105762. doi.org/10.1016/j.jevs.2025.105762
- Durham AE, Frank N, McGowan CM, Menzies-Gow NJ, Roelfsema E, Vervuert I et al. ECEIM consensus statement on equine metabolic syndrome. Journal of Veterinary Internal Medicine. 2019;33(2):335-349. doi.org/10.1111/jvim.15423
- Longland AC, Barfoot C, Harris PA. Effects of grazing muzzles on intakes of dry matter and water-soluble carbohydrates by ponies grazing spring, summer, and autumn swards, as well as autumn swards of different heights. Journal of Equine Veterinary Science. 2016;40:26-33. doi.org/10.1016/j.jevs.2015.09.009
- Harris PA, Ellis AD, Fradinho MJ, Jansson A, Julliand V, Luthersson N et al. Review: Feeding conserved forage to horses: recent advances and recommendations. Animal. 2017;11(6):958-967. doi.org/10.1017/s1751731116002469
- Luthersson N, Nielsen KH, Harris P, Parkin TDH. Risk factors associated with equine gastric ulceration syndrome (EGUS) in 201 horses in Denmark. Equine Veterinary Journal. 2009;41(7):625-630. doi.org/10.2746/042516409x441929
Publikováno . Článek má vzdělávací charakter a nenahrazuje vyšetření veterinárním lékařem.
